Sparta
 

"Zde odvaha jest, největší lidstvu dar; zde nejvznešenější cena, co získati mladý muž odvážit se smí,
a dobré je -- což město jeho i všichni lidé sdílejí --,
když zapře se a pevně stojíce v nejpřednější linii
bez ochabnutí, kdy myšlenka na nečestný boj dávno zapomenuta,
když on, co vedl srdce své k pevnému vytrvání,
slovy povzbuzuje druhy své, co stojí tam bok po boku."
(Tyrtaeus Spartský, cca 630 př. n. l.)

Starověká Sparta: město -- utopie. Společnost založená na principu: každému podle jeho zásluh. Občané se sdružují ve společných jídelnách, takzvaných mensách, kteréžto členství reprezentuje jejich společenské postavení. Děti zde nemají lehký osud: Přežijí-li počáteční výběr silných a schopných jedinců, musí projít krušným obdobím dospívání, kdy často mají k snědku jedině to, co si sami ukradnou (s tichým souhlasem společnosti -- je třeba se naučit tvrdosti, soběstačnosti a odolnosti). Přistižený je však brutálně ztrestán.

V dospělosti se formují v krutostí a efektivitou proslulé jednotky elitních vojáků, takzvané phalanx. Ty rabují a zotročují okolní národy pro větší bohatství a slávu Sparty.

"A ten, kdo by padl tak, hrdinou stal se, leč ztratil sladkost žití,
požehnání a čest budiž městu jeho, otci a lidu všemu,
s ranami v hrudi, kde kopí jemuž čelil, proniklo
tak pevnou hradbou štítu a prošlo prsním pancířem, --
běda! -- leč tento muž oplakáván jest, mladíky stejně jako stařešiny
a celé město ve smutek se hrouží a želí ztráty té.
Jeho hrobka buď vyznačena hrdostí, stejně tak děti, kterých zanechal,
i děti jejich dětí a celý další jeho rod."
(Tyrtaeus)
 


 Etapy Hlavní menu