Roku 1903 bratři Wrightové uskutečnili 279m dlouhý řízený let svého stroje Flyer I. O patnáct let později už trojplošníky z výšky ovlivňovaly dění na frontě I. světové války. Meziválečný čas patřil rozmachu civilního letectví a spojil vzdálené kontinenty. V roce 1940 byla svedena Bitva o Británii, první masivní čistě vzdušné střetnutí.
Po druhé světové válce dravý technologický pokrok nepolevuje, vynalézají se nové druhy motorů, a lidstvo začíná koukat po hvězdách.
Prvním významným úspěchem dobývání vesmíru je sovětská družice Sputnik 1. V říjnu 1957 mají statisíce radioamatérů z celého světa šanci zachytit pípavý signál, který oznamuje počátek kosmické éry. Začíná závod mezi USA a Sovětským svazem; dalším milníkem je jednosměrná cesta fenky Lajky na oběžnou dráhu. Do té doby věda jednoznačně nevěděla ani zda živý tvor dokáže přežít stav beztíže!
Následuje rok 1961 a 108 minut trvající let Jurije Gagarina v lodi Vostok 1, při kterém dostoupil maximální výšky 327km, a stal se tak prvním člověkem ve vesmíru.
Dalším slavným milníkem je přistání na Měsíci; 20. června 1969 se po našem souputníkovi ve skafandrech procházejí Neil Armstrong a Buzz Aldrin - a po pár dnech se úspěšně navrací na Zemi. Celý svět sleduje - a přes zuřící krize jde o euforizující chvíli sjednocení všech lidí na planetě. Šestašedesát let po kodrcavém letu bratrů Wrightových byl člověk schopen zvládnout osm set tisíc kilometrů dlouhou cestu.
Následuje zdánlivé ochlazení pokroku - bombastické novinové titulky oslavující hrdinné astronauty (a kosmonauty) jsou ale pouze nahrazeny rozvojem technologií, získaných vesmírným programem. Obklopili jsme Zemi satelity pro rychlou komunikaci, určování polohy a předpovídání počasí. Vyvinuli jsme zdravotní senzory, nové materiály, solární články, technologie k čištění vody a vzduchu, a mnoho dalších.
Rozvíjí se též automatizovaná kosmonautika. Hubbleův teleskop a další sondy zkoumají sluneční soustavu, blízké hvězdy, i vzdálený vesmír - přispívají ke znalosti zákonitostí přírody a otázky vzniku života, vesmíru a vůbec. Na planety (a další tělesa) Sluneční soustavy posíláme sondy, jako je například Mars Rover, nebo z poslední doby kometární sonda Rosetta a mise New Horizons.
V posledních dekádách se též rozvíjí naše poznání exoplanet - planet u jiných hvězd. Brzy možná objevíme planetu podobnou Zemi, která bude vhodná pro život. Uskuteční pak novodobí Kolumbové desítky či stovky let dlouhou cestu s riskantními plány průzkumů či kolonizace? Třeba se to ukáže ještě během našich životů...
