Kapitán s hrůzou zjistil, že valná většina posádky absolutně nerozumí mapě. Obával se, že kdybyste se náhodou ocitli samotní na opuštěném ostrově, nebyli byste schopni zakreslit do mapy svoji pozici. Tento fakt ještě dále zhoršila ta skutečnost, že jste totálně pohořeli v překreslování mapy z jedné nedávno nalezené stránky Kolumbova deníku a dokonce jste ji při tom značně znehodnotili.
  Aby něco podobného Kapitán již nezažil, rozhodl se, že se všichni povinně pocvičíte v kreslení map a plánů, které prozrazují umístění některých pokladů. Protože se však bál, že cenné listiny opět zničíte, jako se tomu stalo posledně, namaloval jejich kopie a teprve podle nich vám rozkázal kreslit.
  Muži vaší posádky však byli velmi sobečtí a chamtivý. Každý chtěl vlastnit kapitánovu vzorovou kopii (kapitán uměl totiž nádherně kreslit). A tak se stalo, že si každý nechával, co dostal na obkreslování, a svoji vlastní kopii pak vydával za kapitánovu. Takovýmto způsobem se pak kopie dostávaly až k posledním, nevýznamným námořníčkům, kteří již místo mapy obdrželi totální změť čar a barevných fleků.