28.07. 2008 13:52
Aquadukty, 25.7.
Poněvadž se v nově dobyté provincii vyskytuje léčivý pramen, je třeba postavit akvadukt, který výtečnou vodu dovede do Říma. Model akvaduktu má být ze sádry, přičemž každý člověk z týmu musí sám vyrobit jeden oblouk. Po akvaduktu vede silnice, samotná voda je vedena nad povrchem vozovky plastovou hadičkou (která by neměla být vidět). Doplněním vodní cesty má být na jednom jejím konci vkusná fontánka.
Na počátku je třeba vrcholné geometrické činnosti — vytvoření šablony ze čtvrtky, která bude použita jako forma oblouků. Se vzpomínkou na deskriptivu se chápu tužky a (jediného) pravítka a — světe div se — forma, po začlenění několika dobrých nápadů (ouška na spojování) a několika prasáren (oblepení hromadou izolepy), skutečně vzniká. Zbývá otestovat nalitím sádry (řeďění není nic jednoduchého — sádra moc hustá velmi rychle tvrdne, sádra řídká naopak — na tom si patrně vylámal zuby poslední tým), a sériová výroba oblouků může začít.
Postupně se začíná teorie o čisté práci měnit; sádry nalepené na rukou vytrvale přibývá, jak se snažíme v časovém limitu vše stihnout. Kačka vytváří nádhernou fontánku — modelováním, postupným přidáváním sádry z každé rozmíchané dávky. Tráva na pracovišti, ještě před chvílí zelená, se pokrývá vrstvou šedého prachu.
Finišujeme těsně před sedmou — jako první z týmů. Hadička nevede celá v jednolité sádře, ale pokusili jsme se o novátorskou konstrukci — natahli jsme ji mezi zvýšenými kraji akvaduktu a pouze obalili sádrou (bohužel pro to hodnotící komise nebude mít příliš pochopení). Ještě přidáváme na začátek hadičky trychtýř a zkoušíme, jak fontánka překrásně tryská — a jdeme na večeři.
Po jídle je ještě asi půl hodinka na dopracování — a nakonec vyhodnocení. Postupně si všichni s hodnotícími vedoucími prohlédneme výtvory a jejich schopnost dopravit vodu. Až na jeden tým se nám to povedlo všem.
(Fotky můžete zhlédnout zde a moji ilustraci zde.)
Secundus Spizaetus
Všechny výstřižky
